Blog  Úzkosti

Nesuďte nás! Neznáte našeho protivníka

Moje úzkost

Nesuďte nás! Neznáte našeho protivníka

Strach, úzkost, deprese..

Seber se a vypadni! Video, po jehož shlédnutí se ve mně uvolnily různé emoce. Vztek, pocit nespravedlnosti a následně pláč, sounáležitost, pocit porozumění. Vzpomínky na nejhorší chvíle mého boje s úzkostí. Na to, jak mi bylo několik let říkáno, abych držela své emoce na uzdě.

 

Hodně lidí má předsudky a odsuzuje, aniž by věděli, co se s vámi děje. Co prožíváte a s čím uvnitř sebe bojujete. Netuší, že svádíte svůj životní boj sama se sebou, svými myšlenkami, strachy.

 

Velmi dobře si vzpomínám, jak jsem nebyla schopna vejít do metra. Jaká muka to pro mě byla. V těch nejtěžších chvílích pro mne metro bylo neskutečným protivníkem. Bušilo mi srdce, měla jsem pocit, že se dusím, omdlím, a že z toho věčného strachu zešílím. Nepopsatelný strach, který ve skutečnosti s metrem neměl vůbec nic společného.

 

A co mi pomohlo?

  • Terapie, přítel, rodina, vůle.
  • Odchod z práce, kde mi zakazovali dávat najevo své emoce. Postupně jsem se je naučila opět vypouštět ven.
  • Nestydět se za to, že jsem emotivní člověk a že jsem takto v pořádku.
  • Mluvit o svých pocitech a neschovávat je.
  • Zbavit se i svých vlastních předsudků. Nejsme blázni, jen nám naše tělo dává najevo, že je něco špatně.

 

Mluvme o svých pocitech, ukazujme své emoce. Nemáme se za co stydět.

 

Asi budeme potkávat hodně lidí, kteří budou mít předsudky, stejně jako profesorka v tomto videu „Seber se a vypadni“. Ale když to budeme stále schovávat, přístup okolí se nikdy nezmění.

 

Pokud vás článek oslovil, budu ráda za vaše označení, že se vám líbil nebo za jeho sdílení 😉 Dostane se díky tomu k lidem, kterým může pomoci. Děkuji 🙂

2 komentáře
  1. zdenka 2 roky před
    Reply

    velmi krásně napsané……netušila jsem co je to úzkost, co to obnáší, dokud se s tím nesetkáte u těch, které milujete nejvíce, tak nemáte tušení…..moje „holčička“ se s tím naučila žít a má tu sílu a vůli se ji postavit a nenechat ji ovládnout její život , bojuje statečně a vyhrává, i když to vždy tak nebylo …. jsem na ni hrdá a mám ji moc ráda…….pokud s úzkostmi , se strachy bojujete, prosím, nenechávejte si to pro sebe, nestyďte se a mluvte o tom, abychom vám mohli pomoci, jak bude v našich silách……nejste sami a nedopusťte, aby jste byli sami…..máma

    • Moje úzkost
      Moje úzkost 2 roky před
      Reply

      Děkuji za překrásný komentář 🙂
      Také jsem netušila, co je úzkost, dokud se nestala mojí součástí.. nejdříve nepřítelem, následně přítelkyní, která mne sice občas štve a obtěžuje dle mne nevhod, ale vím, že nechce ublížit, právě naopak..
      Terapie velmi mnoho vysvětlí a naučí, ale stejně je to vše jen na té dané osobě, jak se s tím chce nebo nechce poprat, a její vůli. Zda se tomu postaví tváří v tvář, nebo se bude schovávat za pilulky a doufat, že to přejde.
      Moc bych si přála, aby se lidé nebáli mluvit, sdílet… aby se zbavili pocitu studu či méněcennosti. Ti správní lidé nás podpoří a pomohou, pochopí a neodsoudí.
      Já děkuji své rodině a příteli, kteří za mnou stáli a pomáhali mi s těmi malými krůčky až k těm velkým skokům zpět do běžného života 😉

Napište komentář:

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

Čtěte také: