Blog  Úzkosti

Život bez života… Jsou opravdu antidepresiva to, co nám pomáhá?

Moje úzkost

Život bez života

Jsou opravdu antidepresiva to, co nám pomáhá?

Víte o veškerých účincích antidepresiv? Bylo vám vysvětleno, jak skutečně mohou ovlivnit váš život? Máte představu, jak postupovat při jejich vysazování a co vše se s vámi může dít?


Únor roku 2013 – měla jsem neskutečné bolesti zad, které už byly k nevydržení, a k tomu jsem již pár dní, týdnů zažívala záchvaty silného bušení srdce doprovázený pocitem, že nemohu dýchat. Vydala jsem se k doktorce s rozhodnutím mlčet o dalších problémech. Bála jsem se, že si bude myslet, že jsem divná či nějak přecitlivělá.

Stačila jediná otázka, jestli jsem v pohodě, že ji přijdu rozhozená, a nával bezmoci, strachu a beznaděje šel ven. Roztřásla jsem se a řekla jí o bušení srdce a dušnosti. Zeptala se mne na pár věcí, kdy jsem jí řekla, že jsem si po povýšení na novou pozici prošla šikanou od nadřízené, která ale po mé stížnosti vedení a stížnostech dalších lidí byla odejita.

V tu chvíli na mne doktorka spustila, že když je tedy už pryč, proč jsem tak rozhozená a začala mi předepisovat antidepresiva se slovy, ať se smířím s tím, že nezvládám svůj život a toto mi pomůže. Diagnóza úzkostná porucha byla po desetiminutové návštěvě napsána nejen do mé karty, ale i na doporučení na rehabilitace. Jestli mi bylo předtím zle a cítila jsem se jako blázen, tak po této návštěvě jsem byla totální cvok, který je naprosto mimo, přehnaný a nezvládající cokoli.

Můj stav se velmi zhoršil. Antidepresiva jsem si vyzvedla v lékárně, ale užívat jsem je nezačala. Po týdnu jsem se vydala na kontrolu, kde mi po sdělení, že antidepresiva neužívám, bylo vyhrožováno odvozem na psychiatrii, pokud si nenajdu terapeuta do týdne nebo nezačnu jíst antidepresiva. Za týden jsem měla jít opět na kontrolu. Již jsem k této lidské bytosti nikdy nešla.

Dál jsem bojovala s pocitem, že jsem blázen a snažila jsem se všechny své vnitřní pocity a strachy schovávat přede všemi. Byla jsem vyčerpaná, nemohla jsem spát, život ve mne mizel. Odhodlala jsem se a našla si terapeutku. Již při prvním setkání jsem měla pocit, že spíše potřebuje pomoc ona. Už jen podaná leklá ryba místo pevného a bezpečného stisku ruky ve mne vyvolala nedůvěru.

 

 

Hledala jsem tedy dále a náhodou narazila na terapeutku, která mě hned mezi dveřmi přesvědčila, že je to ona. Bezpečí a porozumění jsem z její strany cítila již během prvních pár minut. A tím, že je to zároveň i homeopatička, si mne získala úplně. Místo antidepresiv jsem raději využila sílu přírody a podstoupila homeopatickou léčbu. Během pár týdnů se mi udělalo lépe a já se tím nechala uchlácholit. Terapie jsem stále odsouvala kvůli práci a nakonec jsem přestala na ně docházet úplně. Dokázala jsem fungovat, cvičila jsem denně a bylo mi prostě lépe.

Zvládla jsem dovolenou v Barceloně s následným přeletem do Lisabonu a zpět domů, i když mě v Barceloně přepadla panika. Začalo se to opět zhoršovat.

 

Na konci léta jsme se vydali na 4 dny na Krétu a zde mé stavy již byly utrpením. Každá snídaně, oběd a večeře v restauraci pro nespočet lidí se pro mne nesla v duchu šílené paniky. Nemohla jsem jíst, dýchala jsem jen povrchně, třásla jsem se a přitom se snažila stále vše maskovat. Takto jsem fungovala ještě měsíc v práci, až to vyústilo do tak silného záchvatu paniky, kdy jsem nebyla schopná vlézt do metra.

 

Nepopsatelný strach, beznaděj. Svůj boj jsem prohrávala. Za dva dny na to to vygradovalo a já v práci dostala tak silný záchvat, který jsem již nedokázala ustát.

 

Pocit ztráty kontroly sama nad sebou byl hrozný. Nemohla jsem dýchat, třásla jsem se, srdce bušilo na poplach a já byla na pokraji totálního zešílení. Nedokázala jsem se uklidnit. Měla jsem pocit, že vybouchnu. Kolegyně mne odvezla domů a od té doby jsem se již do této práce nevrátila. A i tehdy jsem stále nepodlehla antidepresivům a opět šla cestou přírody.

  • strach
  • beznaděj
  • bušící srdce
  • malátnost, slabost
  • v hlavě jeden velký kolotoč myšlenek
  • strach z nemocí a následné smrti
  • nízké sebevědomí
  • vnitřní boj
  • schovávání emocí
  • uzavírání se
  • totální vyčerpání
  • pocit zešílení
  • strach ze ztráty sebekontroly a mnoho dalších pocitů a fyzických projevů

 

To může vyvolat jen naprostý zmatek, strach a zase jen paniku. V té chvíli si víc než cokoli přejeme, aby to přestalo. Aby náš život byl stejný, jako před tím. Před tím, než přišla ta mrcha. Než nám začala ničit život. A v této chvíli saháme po tom nejjednodušším a již nepřemýšlíme nad následky, či možností negativních dopadů v budoucnu. Chceme jen rychle pryč z těchto úmorných stavů. A bohužel nejsnazší cestou ven jsou právě antidepresiva, která vám vymažou ty nepříjemné emoce.

 

Účinky antidepresiv

      • Po požití antidepresiv zmizí úzkosti a panika, s tím ale i zeslábnou další emoce, které potřebujeme k životu.
      • Vezmou schopnost cítit. Ani příliš smutný, ani příliš šťastný.
      • Dotyčný netuší, kým je.
      • Nedokáže se rozčílit.
      • Je neschopný vcítit se nebo soucítit s druhými.
      • Přichází o sexuální touhy, sex je pro něj zbytečný a nepotřebný.

 

Myslíte, že je takový účinek antidepresiv správný? Je v pořádku ztratit svoji vlastní osobnost?

 

Bohužel nikdo vám při předepisování těchto léku neřekne, jaké mohou být důsledky jejich užívání, nebo jak obtížné může být vysazení těchto léků. A už vůbec vám to neřekne praktický lékař, který nemá specializaci na duševní zdraví.

 

Vedlejší účinky při vysazování antidepresiv:

      • vyčerpání
      • motání hlavy
      • žaludeční problémy
      • náladovost – náhle změny emocí
      • bolesti hlavy
      • agresivita, sebevražedné sklony
      • výbuchy zlosti
      • deprese
      • nezvladatelnost svých emocí – velmi emotivní
      • pocit elektřiny procházející tělem, blesky
      • zvonění v uších
      • nepopsatelné pocity

 

Bohužel tyto informace vám málokdy lékaři řeknou. Z pravidla nezvažují ani jiné možnosti léčby pacienta, jako je změna životního stylu, pohyb, přírodní produkty a alternativní léčba už vůbec není přípustná.

 

Proč automaticky předepisují antidepresiva?

Proč neinformují o všech negativních vlivech antidepresiv, i když je známo nespočet případů, které mluví jasně.

 

Antidepresiva jsou velmi silný lék, který narušuje základní systém neurotransmiterů. Měla by se užívat maximálně 6 měsíců, jinak je velmi náročné s nimi přestat. Vysazení antidepresiv je vždy potřeba pod vedením lékaře.

Panická porucha dříve neměla diagnózu. Tedy alespoň do té doby, než jedna farmaceutická společnost nevynalezla všeobecně známý Xanax. Nemoc se diagnostikovala a následně se tato společnost stala první společností testující lék na panickou poruchu.

Bylo a je stále tvrzeno, že to způsobuje nedostatek serotoninu. Že máme v těle chemickou nerovnováhu. Ale skutečnost je jiná. K chemické nerovnováze dochází právě až s užíváním antidepresiv, která mohou způsobit nervové a mozkové poškození.

 

Známý neurolog a bývalý ředitel Národního ústavu duševního zdraví Stephen Hyman říká:

„Jakmile berete psychotropní léky, váš mozek bude fungovat způsobem, který je kvalitativně i kvantitativně odlišný od normálního.“

Nastává tedy nerovnováha místo rovnováhy.

 

Stále dumáte nad otázkou, proč nám toto lékaři neříkají? Bohužel je již pro tyto lidi důležitější obchod než samotná věda a Hippokratova přísaha 🙁


 

Po zhlédnutí dokumentu Bez života – Antidepresiva jsem neskonale šťastná, že jsem se nenechala přesvědčit nikým k užívání antidepresiv. Po návštěvě psychiatra, který se na mne ani nepodíval, vypadal vyšťaveně a bez sebemenšího zájmu o cokoli, natož moji osobu, a po jeho milých slovech, že jsem úplně v prdeli a otázce, zda jsem vždy byla takto labilní, jsem byla už nahlodaná.

Ale moje hrdost, bojovnost a potřeba mít moc sama nad sebou a schopnost sebekontroly mne nenechala spadnout do jeho stylu léčby. Předepsal mi silná antidepresiva a dvoje prášky na spaní s tvrzením, že za měsíc budu v pořádku. Opravdu jsem ráda, že mám svoji hlavu a jsem tak tvrdohlavá.

 

Upřímně, raději budu emotivní, než abych byla bezduchý, otupělý a nic necítící stroj.

 

Tímto článkem rozhodně nechci říci, že ti, co podstoupili léčbu antidepresivy, dělají chybu nebo by měli okamžitě přestat. Jsou případy, kdy není jiná cesta. Chci pouze poukázat na fakta, která nám jsou zatajovaná kvůli větším výnosům. Mrzí mne, že se z něčeho tak cenného, jako je naše zdraví a život, stal pouhý obchod.

Pokud vás článek oslovil, budu ráda za vaše označení, že se vám líbil nebo za jeho sdílení 😉 Dostane se díky tomu k lidem, kterým může pomoci. Děkuji 🙂

Čtěte také: